Do centra jsme došli totálně propocení, na slunci bylo nejmíň 90 st. C. :-). Po chvíli hledání a ptaní jsme ho našli téměř u pevnosti, ale otevřeno mají dopoledne, a pak zase od 15:30 h. Původní plán jsme opustili a utratili jsme vyčleněné dináry za hadříky.
Když jsme se asi ve 14.20 h. vrátili k hotelu, bylo nám sděleno, že jsme do 12.00 h. měli mít vyklizené pokoje. To jsme tedy nečekali... Dál už to bylo hektické, zpocení z města jsme našli zamknutou koupelnu, naházeli jsme nesbalené zbytky do kufrů a mazali s nimi na recepci. Pak jsme naopak museli do 17:30 h. čekat na odjezd autobusu. Třičtvrtě hodiny před odjezdem autobusu jsme se šli projít. Jen jsme naproti za poslední dináry koupili nanuky, přijel autobus. Vyjel o 30 min. dřív, zase jsme nestíhali.
Odjížděl jsem s 1 dinárem a 100 milimy. Dináry se nesmí vyvážet a nejsou tedy v zahraničí směnitelné. Doufal jsem, že když u mě celníci objeví 2 mince, že mi hlavu neutrhnou.
Doma jsme v mé kapse objevili 30-ti dinárovou bankovku (je oscanovaná na předchozí stránce). Tímto jí nabízím, prodám za 600,- Kč.
Odlet byl naplánován na 20.20 h. z Tuniského letiště Carthage. Odlétali jsme v 20:10 h. Let byl klidný až nad Moravu, kde jsme se dostali do bouřky. Ta turbulence nebyla nic příjemného. Ale ani můj druhý let v životě nemusí být posledním, dobře to dopadlo.
