V ceně výletu měl být jeden nápoj a tradiční Tuniská tetuáž. Po sesednutí z velbloudů na plošině nad městem nás pohunek hnal dolů, do jednoho z prvních domků. Zařízení místnosti bylo velmi prosté. Rozestavili nás kolem místnosti, pustili z kazeťáku jejich lidovku a nutili nás tančit, vše bylo tak trochu trapné. Zároveň nás navlékali do místních krojových oblečků, rychle vyfotili a hned z nás ty hadry zase stáhli. Po této epizodce jsme se posadili a pohunek s kamarádem ještě zhlasili hudbu. Po chvíli přeladili na diskotéku a snažili se nás ohromit. Buď byl hudební výkon magnetofonu na tyto estrády poddimenzovaný, nebo to pustili moc nahlas. Pravdou bylo obojí, měl jsem strach, že mě zasáhne odlétající reproduktor. Paní domu přinesla objednané nápoje (my měli Colu, někteří z Francouzů pili nějaké panáčky, ale co v tom bylo, to nevím). Následovala tetuáž. Přisla stará paní a načmárala tomu, kdo chtěl, na tělo obrázek. Dámám květinový ornament,mužům velmi schématického hada se štírem (děs, dcera by to namalovala lépe). Má to vydržet týden, pravdou je, že jsem to umyl hned po příchodu na pokoj. Holky si přeci jen lépe vypadající ornament nechaly, ale večer po něm nebylo téměř památky. Možná se to prvních 7 dnů nesmí máčet ve vodě :-). Během příchodu k domu pohunek vehementně vysvětloval, že je třeba dát staré paní diškréci, takže jsme při odchodu vložili do mističky 3 dináry a byli rádi, že jsme pryč. Touto vloženou "atrakcí" byl dost znechucen, ale co bych pro krásný pocit z jízdy na hrbáčovi neudělal...
Zpět na homepage
