Tunis leží v subtropickém pásmu, část pokrývají polopouště a poušť Sahara, a tomu odpovídá složení rostlinstva.
Důležitým vývozním artiklem jsou olej a plody z olivovníků. Na jihu země, kde je méně vláhy, se sázejí v olivových hájích stromy daleko od sebe (obstarávají si vláhu z ranní rosy a proto potřebují velký prostor) a tím jsou stromy mnohem větší, než jejich severněji rostoucí příbuzní. Plody jsou však prý lepší spíše z přímořských oblastí. Olej z oliv opěvoval už Homér jako tekuté zlato. Pěstování oliv rozšířilo z Kréty do celého východního Středomoří již v éře od 5000 do 1400 let př.n.l.,
Další důležitou rostlinou datlové palmy. Plodí datle :-).
Nejúrodnější částí Tuniska je poloostrov Cap Bon na severovýchodě země.
V oblasti Hammametu, kterému se říká Město ibišků, či Zahrada Tuniska, jsou k vidění velké keře krásně kvetoucích ibišků, růže, jasmíny, bugenvílie, lilie, oleandry, velké kaktusy, palmy a citrusy.

Jako hospodářská zvířata jsou nejčastěji chovány ovce, kozy, skot, velbloudi a slepice. Vepři vzhledem k islámu asi moc nefrčí.
Oblíbené, až uctívané, jsou kočky, naopak psy Korán považuje za nečistá zvířata. Přesto jsem za 10 dnů pobytu dva viděl. Jednoho roztomilého špunta v košíku mopedu a jednoho ovčáka. Koček je naproti tomu všude dost, v zahradě našeho hotelu se procházela kočka se třemi koťaty.

Dost jsem toho četl o africkém obtížném hmyzu. Pozoruhodné bylo, že při rozsvícení světla na hotelovém balkónu nepřiletěla žádná můra, žádný komár, nikdo. V Čechách se kolem každé rozsvícené lampy hemží kilogram hmyzu, v Tunisku, nebo aspoň v červnovém Hammametu, nic. Nevadilo mi to.
Komáry jsem Tunisu viděl asi dva, přesto, sem tam jsme nějaký bodaneček na těle měli. Těžko říct od jakého druhu hmyzu. Na každý pád, nic hrozného, v Česku je to mnohem horší.
Jediný hmyz, který mi trošku vadil, byli mravenečci faraóni, kteří neomylně první den objevili můj cukr ve skříni. Po hotelu se jich asi procházelo dost, ale pokud mi nelezli do cukru, tak mi nevadili. Švábi na hotelu nebyli a byli jsme tomu rádi.

Jednoho dne jsme objevili na keři vedle bazénu podivný hmyzí patvar. Pracovně jsme ho nazvali Kudlanka nábožná, ale ta vypadá trochu jinak. Buď je to mladý kus, nebo je to jiný druh kudlanky. Nejsem entomolog. Je to zvláštní tvor - viz foto.

Hotelový spolubydlící, jenž nelenil a vydal se ráno na procházku po pobřeží, našel nějaké škeble a mušle. Dvě z nich byly obývány malinkými kraby (nebo raky?) poustevníčky. Třeba se jmenují jinak, raka v potoce poznám, ale vykukující dvoucentimetrová klepítka mi toho moc neřeknou - pokud někdo to zvíře zná, budu rád, když mi sdělí skutečnost. Ti, nemajíce vlastní střechy nad hlavou, využívají nalezené opuštěné schránky mlžů a dokud z nich nevyrostou, nosí si je s sebou. Počkali jsme, až se vysune, a vyfotili jsme ho.























  
Zpět na homepage
Tunisko
Fauna a flóra




INFO JAZYK EMIRA ANIMACE HAMMAMET VELBLOUDI FOLKLOR CARTHAGO MĚSTA MUZEA FAUNA & FLORA RŮZNÉ ODLET