PO TÉ PRVNÍ BYLO JEŠTĚ MOCNÉ,
PO TÉ DRUHÉ OBYVATELNÉ.
PO TŘETÍ VÁLCE JE NIKDO NENAŠEL."
(B. Brecht)
Do Carthaga jsme vyjeli v rámci fakultativního výletu. Leží 18 km severovýchodně od centra Tunisu a jde v podstatě již o součást předměstí hlavního města. Novodobé Carthago je tvořeno vilovou zástavbou a bohatou subtropickou zelení. Evidentně je to čtvrť pro vyšší sociální vrstvy.
Cestou autobusem nám průvodce vyprávěl pověst, podle které v r. 814 před Kristem přistála nedaleko staré fénické kolonie Utiky, z Tyru prchající urozená kráska Ellisa a po vyjednávání zakoupila od zdejšího panovníka půdu od velikosti jedné volské kůže. K překvapení krále kůži rozřezala na jemný proužek a obehnala jím relativně velké území kolem pahorku, od těch dob zvaného Byrsa (stažená kůže). Na něm založila osadu.
Během 3. Punské války, v r. 146 před n. l., bylo tehdy významné město vypleněno Římany. Ti však záhy pochopili, že se unáhlili a nový vládce severní Afriky, Julius Caesar, nechal na původním místě postavit město nové, nazvané "Colonia Julia". Brzy začalo důležité přístavní město opět prosperovat.
Definitivním koncem starověkého Carthaga bylo 8 století n. l., kdy město dobili a vyplenili Arabové.
Náš výlet se omezil pouze na přibrždění autobusu u pahorku Byrsa, drobných vysvětlivek při projíždění kolem významných míst podél hlavní silnice, pokynutí rukou směrem ke zbytkům asi největšího římského amfiteátru a neomylně nás zavezl přímo ke vchodu Antoniových lázní. Jde o rozvaliny budov z tzv. druhého, tedy římského Carthaga. Jak to vypadá je zřetelné z fotek, škoda, že nad byl mořem silný opar, druhá strana zálivu s horami pohoří Atlas, vzdálená asi 8 km, prý nabízí přes rozvaliny krásný pohled.
Veškeré další pozůstatky vznešeného Carthaga, hlavně punské obětiště "tofet", jsme bohužel neviděli.
Při vchodu do Antoniových lázní ležely podél cest mimo jiných kamenných reliktů také urničky pro dětičky (viz 1. foto), které Punové obětovali bohům upálením, umlácením, a dalšími rafinovanými způsoby. Když má dcera svůj pravidelný uřvaný a ubrečený den, říkám si někdy, že to nebyl zas tak nečekaný nápad.
Na prohlídku Ant. Lázní nám vymezili 30 min. (upřímně řečeno to bohatě stačilo) a spěchali jsme do Sidi Bou Said.
Více o se legendě i samotném Carthagu dozvíte na stránce manželů Brůhových.
