ráno opět vyhřezlo slunce a tak jsme mohli spokojeně pokračovat - přes Černou Horu (1085 m n. m.) s odbočkou k Čertovu odpočinku (kde jsme našli spát kluky, kteří večer chtěli bivakovat na našem místě a měli obsazeno) až na Sněžné věžičky