Díky procházkám se Sárou jsem se opět dozvěděl něco o okolí města, ve kterém žiju téměř celý život. Že přibližně 2,5 km za městem existuje jakási samota, to jsem věděl. Že se jmenuje Bystřice, to už ne (to mi řekla jakási paní učitelka na penzi, kterou jsem nedávno potkal na procházce se psem :-) - povídala, že se tam narodila). A že o kousek dále bývala vesnice v dobách největší slávy větší než Jánské Lázně, Sklenářovice, to už ne. Byla založena kolem sklářské pece, jak název napovídá, a největší rozmach zaznamenala v období zlaté horečky v 16. století. Vše skončilo s vyhnáním původních obyvatel po 2. světové válce. Domy bez lidí byly definitivně srovnány se zemí v r. 1960. Něco málo však zbylo...
Do Sklenářovic jsme v podstatě zabloudili 20.11.2007 a tuto sobotu, 3.11.2007, jsme se tam vydali zdolat Sklenářovický vrch, s 921 m.n.m. 81. nejvyšší kopec Krkonoš. Nebylo moc slunečno, ale i o tom už vyprávějí fotky.
O bohaté historii obou vesnic se více dozvíte třeba zde.