Zimní Jeseníky - 14.-16.3.2014 - druhý pokus

Červená ikonka v navigaci u fotek je slide show.
Ovládání buď navigací nebo šipkami klávesnice, případně kliknutím na fotku - vpravo "dále", vlevo "zpět", uprostřed "návrat na náhledy".

Po dvou ne zcela úspěšných zimních výpravách (z hlediska naplánovaných tras vs. realizovaných tras) jsme pro letošek zvolili březnový termín. Ten měl zajistit stabilnější počasí a taky delší čas na šlapání (časnější východ, pozdější západ Slunce). S čím jsme při prosincovém plánování počítat nemohli, byl totální nedostatek sněhu. Tím naše "sněžnicová" akce lehce změnila charakter, ale nenechali jsme se odradit a vyrazili jsme (letos bohužel bez Honzy) dokončit loni započatou trasu. Detaily cesty naleznete v popiscích u fotek. Příjemné prohlížení.

A ještě, pro úplnost, trasa naznačená na turistické mapě Mapy.cz a pro zobrazení v Google Earth kml, resp. kmz z naší GPS.

z Branné jsme vyšli směrem k osadě Přední Alojsov Přední Alojsov - za těmito domy jsme před rokem nasazovali sněžnice - letos to nebylo třeba Přírodní vyhlídka nad Předním Alojzovem (o rok a pár dní dřív to vypadalo pohoda, relax prošli jsme osadou Josefová, kolem kaskád potoka Húčava a zase odpočíváme na to, že je to za Tomášem hřbet hory Polom (1127 m.n.m) - před rokem to tu vypadalo a jsme u Hášovy chaty svačinka - musíme nabrat síly na další pochod stromy rostoucí na kořenech vyvrácených stromů Alan doplňuje vodu balíme, letos tu spát nebudeme - jdeme dál stoupáme na vrchol Vozky, souvislejší sněhová pokrývka ležela až cca od 1200 m.n.m. rozcestí a to už je vrcholové skalisko hory Vozka (1377 m.n.m.) krásný výhled z Vozky Červenou horu (plochý vrchol vlevo) a přes sjezdovky v Červenohorském sedle na Praděd to je pan Praděd (1491 m.n.m.) a ještě pár fotek z úplného vrcholu příprava na společnou fotku vrchol Vozky, 1377 m.n.m. Keprník (1423) a Alan Dan a Červená Hora to je moje silueta z Vozky jsme sestoupali do cca 1200 m.n.m., překračujeme potok Hučivá Desná v údolí zvaném Japonská zahrada pak už po vrstevnici přicházíme do Sedla pod Vřesovkou den se chýlí ke konci, rozhodujeme se pro bivak pivko na oslavu krásného dne stavíme stany - Martin s Tomášem mají sněhové kolíky... ...my museli použít klacky z nedaleké hromady klestí + hůlky; Alan zahazuje sněhem kraje stanu proti větru, na mé straně to bohužel odfláknul :-) v pozadí Červená hora stany stojí, můžeme vařit Popin a jeho fazole zapadá Slunce, přichází kosa v soutěži firmy Pinguin jsem vyhrál závětří, právě si zažívá premiéru - možná je ne úplně nezbytnou zátěží, ale osvědčilo se výborně pochmurné ráno, moc jsem se nevyspal, celou noc mi fučelo do ksichtu vítej, nový dne vichr opět sílí rychle balíme a mizíme, posnídáme v závětří a to je to závětří, moc se nám hodilo, během cesty se počasí ještě zhoršilo - viz Vřesová studánka - poutní místo Vřesová studánka leží pod vrcholem Červené Hory - více na zdi Panna Marie, pod ní zázračný pramen a před ní bude snídaně za malou chvíli se v přístřešku objevili dva Němci, taky blázni :) čištění zubů - hygienu nelze vynechat, ale přehánět to taky nejde - do půl těla se ve studánce nikdo neomýval tak zase na cestě, míříme k vrcholu Červené hory hlavní vrchol Červené Hory (1333 m) jsme vynechali a zamířili na sever tam za mnou stávala kdysi horská chata tady někde stávala chata, teď je tu jen cedule rozcestí Červená hora (1313 m.n.m.) koukni na něco o Červené hoře na jak bylo na vršku dokumentuje třeba klesáme ke Kamennému oknu už jsme tu to je ono, Kamenné okno a za ním jsou krásné výhledy do ledovcové Sněžné kotliny :) jde o nepravé skalní okno (nevzniklo erozí, perforací horniny) Tomáš u Kamenného okna ještě jedna póza poryv větru mne málem odvál do nížin u rozcestníku U Kamenného okna ocitli jsme se pod mraky, před námi vidíme město Jeseník; kontrast hor a nížiny po zelené značce klesáme k vrchu Točník (1143 m) - zní to divně, klesat k vrchu, ale je to tak vrcholové skalisko Točníku s parádním výhledem Jeseník, Adolfovice a Domašov Keprník (1423 m) a Žalostník (1351 m) zavazuju boty a znovu nasazuji nesmeky, budou se hodit jdeme dolů s Alanem máme nesmeky a tak jen čekáme, až Martin nebo Tomáš bez na Tomáše byl nejlepší pohled některé pasáže jel radši po zadku... zatímco já si v klidu svižně vykračoval :) čerstvě zasněžený led je svinstvo... nakonec jsme bez úrazu sešli a jediná újma byla moje zlomená hůlka video Tomášova závěrečného sestupu po prdeli je Martin opravuje hůlku - bohužel, nepochopili jsme se a hůlka se definitivně odebrala do hůlkového nebe - video poté, co jsme z Točníku slezli až k rozcestí Keprnický potok (631 m), kde pršelo a po sněhu nebylo památky, jsme po modré opět začali stoupat Tomáš čeká na rozcestí Pod Keprníkem (1282 m) k rozcestí Pod Keprníkem docházím i já s Martinem rozcestí Pod Keprníkem, vyrážíme doprava k Šeráku a je to tu - cíl naší dnešní cesty Chata Jiřího na Šeráku (1330 m.n.m.) byla postavena r. 1888 výhled ze Šeráku na město Jeseník na chatu jsme došli v 16:45 h., v 17:00 byla oficiální zavíračka naštěstí nás nevyhodili po prvním pivu, tak mohlo dojít i na připíjení Pradědem na nedávno zemřelou babičku doplňovali jsme ionty jako o závod na Šeráku točí Šeráka z pivovaru Holba - co by taky asi měli točit jiného... Popin vychutnává Šeráka, za barem je ne zcela komunikativní barmanka, ale pivo nosila - budiž jí odpuštěno :) nakonec jsme zavíračku přetáhli o tři hodiny a dobře naladěni v předsíňce balíme věci z vyhřáté chaty vyrážíme po osmé večer hledat místo k bivaku místo jsme našli asi 400 metrů v lese severně od chaty a za svitu čelovek stavíme stany k večeru se vítr uklidnil, sníh taky nepadal - stavba stanů probíhala bez komplikací teď už jen něco k jídlu a jdeme spát ráno je opět větrné, chlapci ještě leží, já snídám tentokrát nezvládli ukotvení plachty Tomáš s Martinem a evidentně se v noci nezapařili po sbalení stanu koukáme, jakou měl Alan pod sebou rovinku a já vanu s nejhlubší částí uprostřed pěkně jsem si ustlal, jen co je pravda... po sbalení stanů jsme se vrátili na čaj na Chatu Jiřího, Alan snídá gulášovku v chlebu bágly jsme nechali na chatě a navzdory vichru a dešťo-sněžení jsme se nalehko vydali a i došli na vrchol Keprníku (1423 m.n.m.) Alan bičován milióny ostrých ledových jehliček na vrcholu Keprníku se ani nesnaží koukat do objektivu Tomáš a já na Keprníku; péřovka se mi ve vichru parádně nafoukla, brýle se hodily čtvrtý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku a ještě jedna fotka u cedule rozcestníku a honem odsud pryč na chatě jsme vzali bágly a vyrazili po modré směr Ramzová před námi jsou Obří skály na rozcestí Obří skály, počasí je, jak to říct... neideální obědváme pózující Martin a Alan vyrazili jsme - Alan s Martinem razili cestu, odchýlili se z trasy a nechali se z dáli ukřičet k ústupu, až když se cesta změnila v trojkové lezení s bágly na zádech jedna z přehrážek na Vražedném potoce pod Obřími skalami čteme ceduli o Vražedném potoce a hrazení bystřin (hradily se kvůli erozi) přehrážky byly stavěny již od roku 1908, po povodni v roce 1965 byly opraveny a slouží dodnes Proč Vražedný potok? Za 30 leté války si Švédi neúspěšně dobývající císařskou posádku v hradu Kolštějn v Branné schladili žáhu na místních obyvatelích ukrývajících se před nimi v lesích. a jsme dole - na nádraží rychlá svačinka zlomenou hůlku jsem ukázněně snesl z hor až na nádraží v Ramzové, kde skončila v koši hned vedle nádraží jsme zapadli do hotýlku Chata Ramzovské sedlo dali jsme jedno velmi rychlé a museli běžet na vlak Tomáš s Martinem odjeli vlakem směr Praha, já s Alanem jsme po dvou stanicích v Branné vystoupili a k naší úlevě tam našli naší Toyotu prší, jedeme domů


Kniha návštěv
Zpět na homepage

Toto album má 150 Položek celkově    |    Album bylo aktualizováno 21.1.15 22:55    |    Vytvořeno programem jAlbum 9, skin ExhibitPlus 1.5