Grossvenediger - 2.-4.7.2011

Pokud máš rozlišení monitoru 1024x768 a nižší, stiskni F11, u IE případně ještě "automaticky schovávat" horní lištu. Červená ikonka v navigaci u fotek je slide show.
Ovládání buď navigací nebo šipkami klávesnice, případně kliknutím na fotku - vpravo "dále", vlevo "zpět", uprostřed "návrat na náhledy".

Grossvenediger, německy psáno Großvenediger, je 4. nejvyšší hora Rakouska. Její výška je uváděna v rozmezí 3662 až 3674 m.n.m., v rakouských mapách však nejčastěji 3666 m.n.m. a tohoto čísla já se v dalších komentářích podržím. Dohoda o zdolání tohoto vrcholu byla už rok a půl stará, loni se výpravu nepodařilo uskutečnit, ale letos jsme v počtu pěti kusů vyrazili časně ráno v sobotu 2. července do Rakous. Výstup námi zvolenou trasou není technicky náročný, ale protože pro většinu z nás to bylo první setkání s ledovcem, tak nebylo prostoru pro hrdinství. Víc už u fotek.

ve vesnici Hinterbichl (část městečka Prägraten am Grossvenediger) volá Honza taxi k chatě Johanishütte; ačkoli nám celou cestu v Rakousku pršelo, v tomhle údolí bylo celkem pěkně Islitzer Mühle na potoce Dorferbach v Hinterbichlu - mlým je stále funkční, mlynář v něm 2x týdně předvádí mletí mouky po výstupu z taxi u Johanishütte nás překvapilo sněžení a ostrý vítr; dnes v podvečer nás čeká výstup z cca 2100 do 2950 m.n.m tam někde v mracích začínáme tušit náš (zítřejší) cíl chvílemi to vypadalo, že než dojdeme, napadne deset čísel nového sněhu nahoru se šlo pořád do kopce... :-) po cestě jsme viděli bivakující lidi, druhý den jsme se se s nimi seznámili - byli to Češi a zase začalo sypat a vypadalo to divně - nakonec ale počasí vydrželo relativně slušné Alan ještě ne zcela vyléčený z dvoutýdenní nemoci a tudíž trochu z formy na chvíli ze ztrápeného obličeje vyloudil úsměv, za ním ledovec Zettalunitz Kees a Weißspitze (3300 m.n.m.) a konečně, už za postupujícího soumraku, se zjevuje dnešní cíl, chata Defregger Haus (2963 m.n.m.); vlevo vrchol Mullwitzköpfl (2950 m.n.m.) občerstvení před závěrečným úsekem, na chatu jsme s Alanem došli snad hodinu za ostatními, kteří mezitím zajistili na dva dny pětilůžkový pokoj (21 Euro za osobu/noc) a to už je ráno - počasí vypadá dobře, vyrážíme k vrcholu za chatou je to ještě kousek po skále a kamení a to už je pohled do údolí Dorfertal ještě jeden pohled do údolí za námi se ztrácející se chatou šlapeme nekompromisně nahoru, abychom nahoře zjistili, že tudy to nepůjde a budeme se muset vrátit o značný kus zpátky aspoň se nám naskytly výhledy na konec ledovce s parádními trhlinami bílý vrchol vzadu, to je náš dnešní cíl; před ním vlevo Hohes Aderl (3506 m.n.m.) velké trhliny kryté částečně sněhovými mosty - takhle z výšky je to vidět pěkně za chvíli budeme obracet zpátky na cestu blížíme se k nástupu na ledovec, cesta je pěkně prošlapaná a jedno družstvo už je na ní; kopec vlevo je Rainerhorn (3559 m.n.m.) s vedlejším vrcholem Rainertörl (3421 m.n.m.), vpravo Mullwitzaderl (3244 m.n.m.) oblékání výzbroje; Alan zjišťuje, že mu mačky půjčené od Honzy jsou malé, naštěstí mám o kousek menší botu a mně s použitím hrubé síly nasadit šly Pepa v plné zbroji na ledovci první část vedla skoro traverzem, nic fyzicky obtížného při obcházení Rainerhornu už byl kopec celkem prudký a navíc se spustila vánice - sníh šlehající do obličeje a viditelnost minimální, nic moc příjemného Popin a za ním v kopci několik lanových družstev v podstatě poslední vizuální kontakt s částí vrcholu, pak bylo už jen bílo Alan a Honza Pepa, den předtím první na chatě, měl ve vrcholový den krizi a tak nás v kopci předešli snad všichni; uklidňovalo nás, že někdo na chatě tvrdil, že se má počasí během dne lepšit Alan něco loví v Martinově batohu konečně vrchol, slibované zlepšení počasí se nedostavilo summit Grossvenediger, 3666 m.n.m. summit Grossvenediger, 3666 m.n.m. summit Grossvenediger, 3666 m.n.m. summit Grossvenediger, 3666 m.n.m. summit Grossvenediger, 3666 m.n.m. (foto Josef Z.) summit Grossvenediger, 3666 m.n.m. summit Grossvenediger, 3666 m.n.m. viditelnost silně výhled na sever :-) vrcholový kříž - na ceduli stojí, volně přeloženo - horští vůdci a záchranáři z Prägratenu děkují stvořiteli majestátu za bezpečný návrat při focení a pózování na vrcholu se nám slušně zamotalo lano, jeho rozmotání nám notně prodloužilo čas strávený na nevlídném vrcholu sestup - chvíli poté nastala jedna z trhlin zblízka teď už jsme byli z nejhoršího venku, sestoupili jsme pod mrak a mohli jsme udělat poslední fotky z ledovce zelená čárka naznačuje naší dnešní cestu (předem děkuji tvůrci mapy za souhlas ke zveřejnění jejího výřezu :-)) zpět na chatě, na vrcholu jsme byli nečekaně rychle, původně se vzhledem k počasí plánovalo pondělí až úterý (ale to bychom si neužili pořádnou vánici :-)) Popin nabírá sílu požíráním česneku zjišťují se možné trasy zítřejší vycházky Alan a piva Franziskaner Weissbier (http://pivnirecenze.cz/2243-recenze-franziskaner-weissbier) za 4 Eura, jinak měli i dobré čepované pivo za 3,60 E jídelní lístek na Defregger Haus Pepa hledí do mlhy a přemítá o tom, že by se ještě dnes šel podívat někde po okolí - nakonec nikam nešel, protože pršelo, sněžilo a pršelo drahokamínek naše Alan nabírá síly po sestupu vleže pondělní ráno před sestupem; zčervenalé tváře značí nedostatečnou ochranu kůže na ledovci Pepa loví poslední obrázky ledovce nad chatou Defreggerhaus; přes noc zamzla voda, či co, a tak se muselo na suchý záchod (přílepek vlevo) Weißspitze (3300 m.n.m.), pod ní ledovec Zettalunitz Kees, vzadu zřejmě Velká hlava čarodějnice - Grosser Hexenkopf (3314 mn.m.) a Hoher Aichham (3371 m.n.m) vlevo Zopetspitze (3198 m.n.m.), údolí Dorferalm a Mullwitzköpfl (2950 m.n.m.) vylezl jsem k Pepovi ještě jednou ssi prohlédnul naší včerejší cestu a Rainerhorn - na ledovci už zase šlapou lidi trhliny Mullwitzköplfl a Kapunitzköpfl chata Defreggerhaus v celé kráse, do budovy v popředí vede nákladní lanovka, kterou si Alan nechal za 5 Euro poslat dolů batoh a naložil do něj i pár mých těžších věcí - pomohlo to dost Grossvenediger je opět v mracích Alan před Zopedspitze (3198 m.n.m.) já s totálně spáleným ksichtem před Weißspitze ačkoli jsem věděl, že bych se měl namazat, v té vánici jsem se nepřinutil a tohle je výsledek... ponaučení: na ledovci se namažte vždycky! :-) je červenec, sníh pomalu taje... poslední ohlédnutí k chatě, za ní ční Rainerhorn (3559 m.n.m.) občerstvení plzeňským z ledovce Zettalunitzkees vytékající potok Zettalunitzbach, skalní stěna se jmenuje Gastacherwände cíl sestupu se blíží, chata Johannishütte je před (pod) námi kvíz pro chytré hlavičky - hledej tři sviště (dva velké a jedno mimino) říčka Doferbach a dolní stanice nákladní lanovky na Defreggerhaus Zettalunitzbach Zettalunitzbach a Johannishütte hřebenod Schwarze Ader (2988 m.n.m.) po Hohe Ader zakončeným vrcholem Hohes Aderl (3506 m.n.m.) před Grossvenegerem v mracích siesta na terase Johannishütte Alan zkoumá možnosti uchycení rozepnuté nohavice nových kalhot tak, aby vznikly šortky chata Johannishütte, jak je vidět z cedulky, stojí ve výšce 2121 m.n.m., byla postavena v roce 1857 a v roce 1999 byla rekontruována Grossvenediger (česky Velký Benátčan) stále v mracích, Hohes Aderl a Rainerhorn Johannishütte velká karabina u Johannishütte Honza s Pepou už budou odpočívat, já s Alanem a Popinem domlouváme ještě krátký výstup v okolí kráva na rozhledně u Johannishütte Johannishütte nad hlavama mají Alan a Popin téměř v zákrytu vrcholy Ouirl (3251 m) a Steingrubenkogel (3231m), uprostřed jsou vrcholy Malhamspitze (nejvyšší severní má 3368m) a z nich tekoucí ledovec Malhamkees zub vpředu se jmenuje Niklas Kogel (2780 m.n.m.), za ní je Hinter Gubach Spitze (3387 m.n.m.) za mnou Grosser Happ (3352 m.n.m.), vzadu Grosser Geiger (3360 m.n.m.) pramen a jeho čerpání Popin se mi smál a já nevím proč... a konečně z mraků trochu vystoupil náš Benátčan v tuto chvíli by byl výhled z vrcholu excelentní... no jo, člověk nemůže chtít všechno; na druhou stranu, sněhovou vánici v červenci taky nezažije každý, ne? návrat k chatě navzdory sobotním plánům jsme místo úmorného sestupu do Hinterbichlu opět sáhli k přepravě taxikem serpentiny zvládala paní za volantem s bravurou a zase cálujeme, tentokrát myslím 10 Euro (nahoru 12 Euro a když se hned domluví cesta zpět, tak 20 Euro za obě cesty) tak, poslední dobalení věcí a ... ...vesničkami domů s balkóny plnými muškátů návrat domů ... o pár dní později ... NA LEDOVCI SE MAZAT! :-)


Kniha návštěv
Zpět na homepage

Toto album má 130 Položek celkově    |    Album bylo aktualizováno 22.7.11 5:15    |    Vytvořeno programem jAlbum 9, skin ExhibitPlus 1.5